Je ta holka je nafrněná, nic se ji nelíbí…nad vším ohrnuje nos a nemůžeme si jí s ničím zavděčit? Co to je sobectví – sebeúcta?
SEBEÚCTA U DOSPÍVAJÍCÍCH, CO TO JE?
Možná si pamatuješ, jak ti ve škole paní učitelka, říkala, že jsi „tupý, jak to, že ten matematický příklad nechápeš?“ Nebo, „proč koukáš z okna, když se máš soustředit?“ Co to máš v tom sešitě, ty se nestydíš? A vůbec, vypadáš jak strašák do zelí…“
Tyto hlášky nám podkopávají sebeúctu, kreativitu a sebevědomí. Ruku na srdce, když mluvíme se svými dětmi zobecňujeme své výroky, místo, abychom je podpořili v tom, co našim dospívajícím jde a v tom, co se jim daří a co je baví.
No, a když v dětství a dospívání jim několikrát dospěláci a okolí podlomí těmito hláškami sebe hodnotu je zaděláno…
Sebeúcta – zahrnuje všechny naše pocity a názory na nás samé. Jak se vnímám sám sebe, jak si věřím, jak vnímám své vlastní kvality a jak moc a hluboce si za nimi stojím a umím si je prosadit a obhájit. Samozřejmě s věkem sebeúcta může , ale nemusí narůstat, to vše závisí na prostředí, ve kterém se pohybuji a kde trávím čas a s kým.
Své “dokonalé já“ většinou rozpoznáme podle toho, co cítíme, že bychom měli dělat, obracíme se ke svému dokonalému plánu, který jsme však nikdy nedodržovali a který nikdy nesplníme. A to nás vede do začarovaného kolotoče…
Jak se pozná teenager s nízkou sebeúctou?
- Bojí se nových zkušeností.
- Zkouší nové věci, jen pokud jsou k tomu donuceni, a jakmile udělají chybu nebo když s někdo utahuje z jejich úsilí, ihned to vzdají.
- Prohlásí, že ten úkol nebo akce je „stupidní“ nebo se jinak negativně vyjadřují.
- Jsou nadmíru kritičtí k lidem, které téměř neznají, velmi se zastávají svých přátel – snaží se je tak odradit , aby navazovali nová přátelství
- Lžou a zapírají tak dlouho, jak jen to jde. Všechny a všechno obviňují za své chyby – nakonec je to i vaše chyba,“ že mě máte.“
- Při kritice se rozčilují, jsou agresivní nebo se cítí velmi provinile: „uteču, zabiji se“
- Dělá jim potěšení poukazovat na chyby ostatních.
- Cítí se nejistí a mají neustálou potřebu sebe potvrzování.
- Jsou přehnaně soutěživí v oblastech, kde jim to jde.
- Bývají vychloubační, chvástají se nebo ostatní stírají. Bývají posedlí jednou dovedností, např. sportem, zpěvem.
- Málo se starají o své tělo.
- Možná holdují alkoholu, drogám, nadměrnému sexu nebo můžu mít problém se sebepoškozováním
- Neustále se srovnávají s ostatními, až dojdou k závěru, že jsou „hloupí“
- Přestávají se snažit, občas chodí za školu nebo se špatně chovají.
A co tedy s tím? Jak můžeme podpořit a rozvíjet u dospívajících sebeúctu? Nejlépe vlastním příkladem a také uvědoměním si, jak naše děti vnímají naši komunikaci, snažit se je více pochopit a také se nechat inspirovat z různých zdrojů.
